Okres Praha-východ obepíná Prahu ze severu, jihu a východu. Začlenění odpovídalo státoprávnímu uspořádání a vývoji od vzniku ČSR v roce 1918 po současnost. Hasičské sbory vznikaly po vzoru Velvar podle finančních možností a získávání ochotných lidí pro myšlenku pomoci bližnímu v nouzi. Činnost byla nejen odborná, ale také kulturně-společenská. V Čechách byly tvořeny základní sbory podle Stanov, které byly začleněny v župním uspořádání až do roku 1938.
Župy byly číslovány a většinou pojmenovány po některém z významných činovníků té doby. Okres Praha-východ byl tvoře župou č. 31 (Českobrodská), č. 56 (1881, Podlipanská), č. 129 (1894, Černokostelecká), č. 94 (1896, Posázavská), č. 12 (1896, Dematiniho-Pražská), č. 37 (1884, Kramlerova-Říčanská), č. 125 (1903, Dr. Františka Ladislava Riegra).
Takové uspořádání bylo do roku 1938. Od 1. ledna 1940 došlo k přejmenování na okresní hasičské jednoty sdružené v obvodech: č. 12 (Pražský), č. 31 (Českobrodský), č.43 (Praha-venkov), č. 56 (Brandýský nad Labem), č. 64 (Jílovský-Riegra). Celkem byla byly okresní hasičské jednoty rozděleny do 29 krajů začleněných v České zemské hasičské jednotě. Nové uspořádání po válce od roku 1949 do roku 1960 přineslo oblast Říčany a Brandýs nad Labem. Okresy Praha-sever, Praha-jih a Praha-východ se mění v roce 1960, kdy proběhla první delimitace. Tehdy přešla část sborů do Prahy.
Později přišly ještě dvě změny, kdy došlo k ochuzení okresu o sbory a tím pádem také o členy. Poslední sloučení okresů Brandýs a Říčany dává obrázek o okleštění hodnoceného území. Sonda do činnosti evidovaných sborů a jejich zapojení se do odbojové činnosti v letech 1939 až 1945 vychází ze zápisů v kronikách, dohledaných dokladech a zachovaných dokumentech. Kusé informace, pokud byly zapsány, ukazují na silně omezenou činnost svázanou příkazy, rozkazy a celkovou změnou podmínek pro spolkovou činnost.
Hasiči měli specifické úkoly v době protektorátu. Hodnotit zpětně události a rozhodování té doby je velmi těžké. Je možné vysledovat činnost ve sborech od Senohrab po Kolovraty ovlivněno polohou a vlakovým spojením, vojenským velitelstvím v Říčanech, dále od Kolína k Uhříněvsi, od Čelákovic, přes Káraný, Starou Boleslav a Brandýs nad Labem. Obecně lze říct, že veškerá činnost byla organizovaná Českou zemskou hasičskou jednotu napojenou na západní odboj v Anglii. Na Říčansku působil generál Luža se svým pobočníkem, úkoly byly vysvětlovány na krajských školách pořádaných ČZHJ, mnohdy osobně starostou Františkem Procházkou. Bohužel se neudrželo všechno v úplné tajnosti a došlo k odhalení činovníků i účastníků, k zatýkání, vyšetřování a věznění. Hodně hasičů se nedočkalo osvobození. Přišli o život v Terezíně nebo se vrátili s podlomeným zdravím.
V Hasičských rozhledech číslo 5 z roku 1946 je uveden neúplný seznam jmen členů, kteří přišli o život v letech 1939-45. Pomníčky, které připomenou tuto smutnou etapu našich dějin, je třeba udržovat a připomínat, že naši předci položili své životy, abychom my mohli dnes pracovat a žít.
