Odbojové hnutí se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy. V tomto období mluvíme o tzv. druhém československém odboji. Československý odboj měl totiž tradici v první světové válce, ve které se vyznamenala odbojová organizace Maffie. V této tradici bylo v plánu pokračovat i ve válce druhé, avšak je nutno si uvědomit, že se jednalo o odboj v situaci, kdy Češi museli odevzdat zbraně, a nepředpokládalo se tak dlouhé trvání války.
Odboj se dělil na zahraniční, který probíhal na východě a západě. Západní zahraniční odboj byl významný zejména činností československé perutě v jednotkách Royal Air Force, jenž se podílela na boji proti nacistickému Německu. Pro studium hasičské odbojové činnosti je podstatnější domácí odboj. Po německé okupaci vládnul ve společnosti šok, a v návaznosti na něj se vyskytovaly individuální projevy odporu, které časem přerostly v organizovaná odbojová hnutí. Aktivita českých vlastenců se stala pro Němce překážkou, do odboje bylo zapojeno asi 10 - 15 % obyvatel a gestapo se jejich činnost snažilo likvidovat zatýkáním skupin.
Nejpočetnější domácí odbojovou organizací byla Obrana národa, u jejíhož zrodu stály generálové bývalé československé armády. Organizace měla za úkol shromažďovat zbraně, distribuovat ilegální noviny, špionáž a další protirežimní kroky. S Obranou národa nutno zmínit skupinu Tří králů (Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek), která se dostala do popředí činnosti Obrany národa. Skupina během poměrně krátké doby vybudovala účinnou zpravodajskou síť, skrze kterou probíhala komunikace československou vládou v Londýně. Nacistům se v r. 1941 povedlo Tři krále odhalit a zlikvidovat. Další významnou odbojovou organizací byl Petiční výbor Věrni zůstaneme, ve které se angažovala např. Milada Horáková.
Důležitým mezníkem českého odboje je bezpochyby atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27.5.1942, na jehož následky v červnu zemřel. Atentát byl proveden parašutistickou skupinou Anthropoid (Jozef Gabčík a Jan Kubiš) vyslanou z Londýna. Čin měl mezinárodní ohlas - Britové prohlásili Mnichovskou dohodu za neplatnou a přislíbili Československu obnovu v rozsahu „před Mnichovem“. V Protektorátu Čechy a Morava však následky atentátu znamenaly vyhlášení stanného práva, vypálení obcí Lidice a Ležáky, rozsáhlé zatýkání a domovní prohlídky, četné popravy na Kobyliské střelnici a transporty do koncentračních táborů. Odboj se stal těmito represemi oslaben a vzpamatovával se z nich do konce války.
Zpracovala Vendula Barátová, SDH Vestec
