Jméno Břetislava Ludmily je spjato s odbojovou činností na Kutnohorsku. Narodil se 2. března 1897 v Libici nad Doubravou v učitelské rodině, proto poměrně přirozeně se rozhodl pokračovat ve stopách svého otce a rovněž absolvoval učitelský ústav. Krátce po vzniku Československa působil jako zastupující učitel v Kněžicích a v Čáslavi, v roce 1920 pak nastoupil do Hostovlic, kde s malou přestávkou působil pak celý svůj další profesní život.

V červenci roku 1938 byl dokonce jmenován ředitelem Obecné školy v Hostovlicích. Kromě své učitelské praxe se také zapojoval do činností spolkových, např. byl dlouhá léta předsedou spolku Budeč Čáslavská, který vydával vlastivědný sborník Poddoubraví. Kromě této činnosti se výrazně zapojil také do činnosti hasičské. Na počátku 30. let byl náměstkem a posléze jednatelem hasičského sboru v Hostovlicích. Roku 1938 byl pak zvolen starostou Okresní hasičské jednoty v Čáslavi a stal se rovněž členem Zemského hasičského výboru v Praze.

Za druhé světové války byl Břetislav Ludmila společně s dalšími hasičskými bratry zapojen v místním ilegálním odbojovém hnutí. Při své činnosti si počínal maximálně opatrně, avšak i on pozbyl opatrnosti tehdy, kdy jej navštívil konfident gestapa a velmi přesvědčivě tvrdil, že je spojkou ilegální odbojové skupiny. Břetislav Ludmila k tomuto člověku pojal důvěru a prozradil mu informace o svých odbojových aktivitách, což se velmi brzy obrátilo proti němu.

Dne 13. září 1944 byl Břetislav Ludmila zatčen přímo v hostovlické škole kolínským gestapem. Posléze byl internován v Malé pevnosti Terezín s přiděleným vězeňským číslem MP1560 a označen jakožto velmi nebezpečný vězeň.

Břetislav Ludmila přečkal terezínskou internaci a dožil se konce války. Bohužel prožité útrapy udělaly své. Ačkoliv byl hned po osvobození Terezína převezen do Prahy do nemocnice, jeho vyčerpanému tělu již nebylo pomoci. Břetislav Ludmila naposledy vydechl 9. srpna 1945. Po jeho smrti mu byl za statečnost udělen Československý válečný kříž a 9. června 1946 byla v chodbě školní budovy bývalému statečnému řediteli odhalena pamětní deska.

Zpracováno z poskytnutých materiálů p. Mojmírem Šourkem, historikem Kutnohorska, a s jeho laskavým souhlasem.

Petra Myslínová CejpkováL